FOLK – ROCK – ŠANSON

Co čekat od živého vystoupení Ivo Cicvárka?

Texty plné překvapivých obrazů a důležitých otázek. Prostor pro odpovědi, které musí posluchač hledat sám. Písničkářskou výpověď, která neustrnula ve folkových osmdesátých letech, ale přesto sází na tradici neodbytého řemesla a poctivého kutání současných témat. Čekejte emoce, improvizaci. Žádný koncert nesmí být 2x stejný.

Co čekat od živého vystoupení Velkého světa?

Rockový drive, baladickou něhu, písně v barevných obalech aranží, které umocňují náladu, a nesnaží se zbourat to hlavní: obyčejnou, prachsprostou, ale přitom vlastně nadčasovou písňovou formu.

Co čekat od Ivových desek?

Hele, tak to je otázka, na kterou Vám dá deset lidí jedenáct odpovědí. Cynik řekne: Vůbec nic. Zaslepený fanoušek: Úplně všechno! Někde mezi tím je pravda.

Ivo Cicvárek

Hraje na klavír, kytaru, zpívá, aranžuje, a hlavně textuje. Jako textař rozlišuje osobní výpověď, která mu jde, jak se říká do pusy, od písniček, které skládá s nemenší láskou pro jiné. Překlad téhle vzletné věty: když to není osobní, Ivo nezazpívá.

Radim Grünwald

Poprvé se s Ivem potkali už před lety, když aranžovali a nahrávali několik písniček na desku kapely Mošny. Radim dokáže nakopnout píseň rockovou energií, ale Ivo ho přinutil i k bubenickému klidu, něze a hledání těch správných barev všech bubnů.

Jakub Lutner

Zkušený baskytarista, který se umí pohybovat mezi nejrůznějšími styly. Navíc pohodový parťák, sympaťák a muzikant s obrovským citem pro písničku a formu.


Ivo Cicvárek (* 1975)

První texty a skladby napsal už před desátým rokem života. Ovlivněn četbou poezie a poslechem folkových písničkářů začal věřit v krásu češtiny a vyjadřovací možnosti písňové formy. Autorskou Portu vyhrál v roce 1996, v témže roce se zformovala první sestava jeho doprovodné skupiny OKO, s níž vydal dvě alba: Vidět víc (2000) a V letadle (2002). Jeho tehdejší spoluhráčky Petra Klementová (příčná flétna) a Jana Havlová (violoncello) vytvořily nezaměnitelný zvuk na pomezí folku a nevážně vážné hudby.

Následovala spolupráce se souputníky Marcelem Křížem a Žofií Kabelkovou zachycená na folk-rockově šramlové desce Panoptikum (2005). V dalších letech se zdánlivě autorsky odmlčel, ve skutečnosti vznikaly písně pro druhou sestavu OKA, které ovšem nikdy nebyly nahrány. Alespoň střípky spolupráce s Petrem a Václavem Šmiřákovými (tuba a lesní roh) se dostaly na pozdější alba.

Od roku 2007 začal Ivo vytvářet společné písně s básnířkou Ladou Šimíčkovou , Lada píše texty a Ivo hudbu. Vydali doposud dvě kritikou ceněná alba Hotel v tiché ulici (2012) a Soukromé písně (2017). V mezičase pak Ivo připravil na Anděla nominované sólové album Velký svět (2013) : se stejnojmennou studiovou a později i příležitostně vystupující skupinou, v níž na kytaru hrál Jan Žamboch , na baskytaru Jakub Šimáně a na bicí Pospe Pospeko. S Velkým světem zpívala také Markéta Tulisová, která s Ivem zakládala dnes již zaniklou skupinu Leporelo (2009-2014).

Od roku 2018 Velký svět vystupuje ve tříčlenném složení, v němž Iva doplňuje violoncellista a písničkář Pavel Čadek a bubeník Radim Grünwald. Na desku Padá, vznikající v roce 2019, si přizvali řadu hostů, mj. Jakuba Šimáněho na kontrabas a baskytary či Martinu Trchovou na společné duety.

Kromě písní, které si napsal pro sebe, patří Ivo k vyhledávaným textařům a skladatelům písní pro jiné. Ve výčtu interpretů, s nimiž jednorázově či opakovaně spolupracoval, nechybí slavná jména folkové a folkrockové scény: Petr Bende, vokální skupina Mošny, Lucie Redlová, Věra Martinová, Jablkoň, Žofie Kabelková či Poutníci.

V civilu Ivo dlouhá léta pracoval jako středoškolský učitel českého jazyka a literatury, z učitelského stupínku však zběhnul do České televize, kde pracuje jako dramaturg. Přírodovědné, vzdělávací a hudební pořady např.: Magické hlubiny, Záhady Toma Wizarda, Folk Factory, Barrande – ztracená moře, Na houby, Vzhůru dolů, Krajinou vína. Od roku 2019 se také podílí na hrané tvorbě – film Veterán (režie jan Hřebejk), seriál Boží mlýny (režie Jan Hřebejk) – plánovaná premiéra v roce 2020.